tradičního závodu, pořádaného na vodách Jadranu, se letos účastnilo 11 posádek, a tak jsme mohli již od počátku tušit, že se závod vydaří. A když se k tomu přidaly i vynikající závodní podmínky a rok od roku rostoucí úroveň závodníků, byl jedinečný jachtařský zážitek nasnadně.
Letošní novinkou byla cesta „na sever“ kolem východního pobřeží Dugeho Otoku, kde bylo již tradičně možné užít si přístavní krčmičky, nebo – pro ty více otrlé – romantické noci na bojích uprostřed tiché zátoky. Závod probíhal jako kombinace okruhových a navigačních rozjížděk a dal tak možnost předvést veškeré jachtařské dovednosti v celkem 10! ujetých rozjížďkách.
A jak jsem již předesílal, počasí nám více než přálo. Bez zdlouhavého čekání na vhodné podmínky jsme si zazávodili ve větru 6-16 uzlů pod slunečným nebem a na drobné nešvary větru se téměř nedostalo. Šikovní kapitáni tak mohli využívat letos dobře čitelné poryvy a kdo měl štěstí, mohl se potěšit i pozorováním delfínů. Na kurzy po větru jsme si již druhým rokem zalaškovali se spinakry a byla radost vidět, jak se s nimi za tak krátkou dobu posádky dokázaly sžít (zeptejte se Míly s Davidem ;).
Napínavý byl i boj o finální umístění, jelikož posádky se zdály vyrovnanější a cílevědomější než kdy dřív a tak se bojovalo až do cílových metrů poslední rozjížďky. Náš tým EBM si nakonec odnesl třetí místo, vítězem se stala posádka Hinton a stříbro si po spravedlivém boji odneslo Farao. Závěrem bych chtěl poděkovat všem závodníkům za skvělou atmosféru na břehu i na vodě a hlavně Jardovi a týmu rozhodčích, kteří pro nás celou akci připravili. A snad nebudu příliš neotřelý s přáním, že by si posádky na příští rok zasloužily vyzkoušet lodě poněkud lepších kvalit, protože na to mají a byl by to malý krůček pro Jardu ale veliký skok pro regatu.
Děkuji a těším se na příští ročník
Šimon Seidl (EBM sailing team)
