20. – 21. 4. 2013

V sobotu ráno jsme přijely do Poděbrad na první závod sezony – Toušeňský pohár. S potěšením jsme zjistily, že přestože většina dvacek trénovala na Gardě, sešly jsme se čtyři posádky – jedni místní, dvě lodě z Neratovic a my.

Kdybych řekla, že šlo o první svezení v sezoně, tak bych lhala. Největší zoufalství jsme si prožily víkend předtím na soustředění s cadety na Nechranicích. Zmatené popojíždění jsme si naštěstí odbyly tam. No a, jestli byl nápad, že se vyměníme na pozici kormidelníka a kosatníka, skutečně dobrý, se teprve ukáže. Ale zpátky k Poděbradům…

První den se odjelo pět rozjížděk v nestálém větru, ale hlavně, že se odpoledne vůbec rozfoukalo. Víc si na počasí stěžovat netroufnu, protože po dlouhé zimě konečně začalo svítit sluníčko. Díky Vítkovi a Markétce z Neratovic jsme si konečně pěkně zazávodily, protože se oproti minulé sezoně našel někdo, s kým jsme se potkávaly celou rozjížďku až do cíle, aniž by byl dopředu výsledek jasný. Po dojezdech, kde jsme se střídali o druhé a třetí místo, jsme nakonec skončily druhé. Společnost v závodě nám dělalo osmnáct fireballů. Otázkou zůstává, kdo byl v některých případech ze setkání na bójce víc nešťastný.

O příjemně stráveném večeru včetně povedeného divadla se asi nemá moc cenu rozepisovat, Ondra už o tom zmínil dost ve svém vlastním článku.

Druhý den se vyjelo jen po krátké prodlevě a následovaly další tři rozjížďky. Nakonec jsme se posunuly na třetí příčku. Vítězství Verči s Martinem z Neratovic se samými jedničkami nikoho nepřekvapilo. Přesto jsme si závod užily a odměnou nám bylo Únětické pivo.