Slovinsko, Portorož, 11. – 14. 10. 2012

Okruhový jachting na moři byl vždycky můj velký sen a konečně letos se mi podařilo tohoto činu. Měli jsme se vypravit na mistrovství Slovinska do Portorože, což jsme pojali i jako přípravu na Mistrovství světa, které se bude konat v příštím roce právě v této destinaci.

Již od pondělka pečlivě hlídaná předpověď se měnila den ode dne a netušil jsem, na co se připravit. Moje starosti ohledně počasí ovšem byly přebity starostmi několikrát většími a to, když mi ve středu odpoledne zavolal můj kosatník, že jeho tělesná teplota se blíží k 40 stupňům. Den před odjezdem jsem byl bez kosatníka i auta, za kterým vézt loď k moři. Kosatníka jsem rychle našel nového v podobě Jirky Gemperleho z Dobřichovic, ale s autem byl problém. Zde musím natisíckrát poděkovat Romanovi Vašíkovi, který auto zajistil. Díky moc.

Čtvrtek odpoledne sraz v Brně a můžeme vyrazit. Olympia olympia, olympia šampion… Posádka vozu 2 ve složení Jirka Parůžek, Ondřej Labuda a DJ VH Vašek Huk nezastavitelně mířila k moři pod taktovkou místních rádií, které nám nedovolili ani na sekundu polevit v koncentraci 🙂

Příjezd do Portorože v jednu hodinu ráno, osídlení příjemného apartmánu s výhledem na moře, kde na terase rostly zralé sladké mandarinky, pod terasou strom plný kiwi a ještě jedna plodina, kterou jsem viděl poprvé v životě – byla moc dobrá. V pátek ráno přichystání lodí a čekání na vítr. Na vítr čekalo 27 fireballů (14 českých posádek, 2 švýcarské a zbytek domácí Slovinci) pět 29erů a několik Evrop. Větřík přišel po poledni a zvládli jsme odkroužit jednu rozjížďku, kterou nehodnotím zrovna s nadšením, protože na startovní čáře, která byla dlouhá tak pro 15 lodí, jsem byl malinko zavřen a ještě 8 vteřin po startu spíše couval, než hrnul vpřed.

Poté přišel páteční večer… Klobás, klobás, klobás klobás klobás (tento text písně mi bude znít v uších ještě dlouho) alias, jak se Toušeňský Jiřík sbližoval s brněnštinou 🙂

Večeře se podávala na terase pod širým nebem při teplotě okolo 20 stupňů. Hlavním chodem byla exkluzivní tlačenka, luxusní uzený a delikátní klobásy. Díky Kubo a Františku za tento parádní gastronomický zážitek 🙂

Na sobotu bylo hlášených 10 metrů, ale hodinu od hodiny se předpověď kazila. Nicméně jsme po poledni vyrazili dále na moře a větru se dočkali. Foukalo od 3 do 6 metrů a byly, na moje poměry, chvílemi i docela vysoké vlny. Také se k nám připojilo asi 40 optimistů, na které člověk narazil (skoro doslova) ať jel kamkoliv. Odjeli jsme tři rozjížďky, kde jsem opět bojoval na startech. Při druhé rozjížďce se nám podařilo vystartovat na čistém větru a horní bójku jsme točili na 5 místě. Situace pro mě naprosto uchvacující. Při druhém kole jsme zvolili pravé křídlo, které bohužel nebylo to nejrychlejší, a pár míst ztratili. Ostatní dvě rozjížďky byly také záživné a zábavné. Především divoké situace na bójkách a boje při zaďácích.

Taktéž musím zmínit přístup slovinských rozhodčích a organizátorů. První start vypsán na 11:00 a poslední možný (každý den) 15:30. V 10:57 (nefoukalo) nikde vyvěšeno AP, ale ani nikde žádný organizátor, okamžik, který mě první den docela překvapil, poté jsem si již zvykl. Nebo absence vysílaček, vždyť stačí na obsluhu na motoráku písknout a ukázat rukou. Nebo start fireballů přes čáru, všeobecné odvolání. Žádný stres, pan rozhodčí si v klídku zapálil cigárko, v klidečku vytáhl z kapsy černou vlajku a nenuceně jí začal navazovat na výtah pokuřujíce přitom. Okamžik, při kterém se musím usmát a uvědomit si, že často není kam spěchat. Nebo start optimistů… ale to bych se rozepisoval až až, tuto příhodu vám rád povím osobně 
V neděli bezvětří, sbalení lodí a cesta domů, kdy jsem byl už 22:30 v posteli, takže pohoda 🙂

Celkově se mi Slovinsko moc líbilo. Příjemný výlet, zábava a fajn jachting, jen ho a větru mohlo být malinko více.

P.S. Toto je poslední řádek a i poslední zmínka o Fireballové sezóně 2012… bohužel :-(…

Takže Vám přeju Veselé Vánoce a šťastný Nový rok a budu se těšit snad již v březnu 2013.

Jachtingu ZDAR!!

Ondřej Labuda