30. 6. – 8. 7. 2012, Černá v Pošumaví

Jako každým rokem se brňáci vydali do Černé v Pošumaví, na takové, vyvrcholení jachtařské sezóny. Vlastně nejenom brňáci. Doplazili se tam cadeťáci, dvackaři, fireballisti a dutchmenáři z celé republiky. Počítaje s počasím typickým pro Lipno, které se nedostavilo. Ani jeden z 10 dnů, které jsme tam strávili, se neobjevil žádný pořádný a pěkný větřík. Zato bouřky se tam hemžily pěkně. Samozřejmě vysvitlo i krásné a teplé sluníčko, ale svítilo maximálně hodinu v kuse, než se dostavila další bouřka.

1. závod – „O krále Šumavy“ – byl vypsán od neděle do pondělí. Závodili jsme ale pouze v neděli a v pondělí za celkem stálého, trochu sílícího větru. Po vyhlášení výsledků, přijetí pěkného poháru jsme se vydali do lanového parku poblíž. Víte, minulý rok se tam mamka uprostřed jednoho sjezdového úseku zasekla a já jsem si z ní pořád dělala srandu. Celý rok. Až jsem se tam letos zasekla sama. Pohledy vysmátých pražských cadeťáku, které zespod na mě směřovaly, mi opravdu velice pomohly. O to lepší to bylo, když začali křičet „Jéééé, heléééé, to je Blankááá!”. Takhle jsem tam visela asi další 2 minuty, naštěstí mě ale potom zachránil jeden mladík, co tam pracoval a vypomáhal takovým nemehlům, jako jsem já. Pražáci mě potom ještě dlouho povzbuzovali na dalších překážkách. A od té doby se mamce už nevysmívám.

Poté následovaly 2 dny volna a odpočinku. První den jsme využili k sjezdu Vltavy, jak to děláme každý rok. S Dejvem jsme jako vodníci vystrašili pár dětí (jedno se i rozbrečelo) a dokonce cestou potkali, Big Schock Team‘, který nám s chutí a radostí naházel plnou loď energyťáků. Večer jsem zvracela. Teda jenom málem. Byly totiž dost plný energie a pobyt v žaludku se jim zdál dost nudný.

Druhý den jsme ráno sundali stěžně z cadetů, umyli lodě a celkově je připravili na pozdější měření. Okolo dvanácté nás napadlo, že bychom se mohli najíst a tak jsme já s Dejvem, Kubou, Víťou a naší trenérkou Ilčou vydali na autovýlet. Zastavili jsme se ve Frymburku na oběd. Všechny nás lákaly jahodové knedlíčky a tak jsme si je daly. Kromě Ilči, která dala přednost lívanečkům. Važně to byly knedlíčky. 4 malé knedlíčky, které nás nijak nezasytily, ale musí se uznat, byly výborné. A tak jsme se ještě později zastavili v cukrárně na dort. Poté jsme se zase vydali na cestu, když Víťa zničehonic strhl volant do velice pochybné zatáčky a my jeli z velice přímého kopce. Zastavili jsme kousek před vodou, málem přejeli pár cyklistů a čumíme na trajekt. Však pohodááá, no. Autem jsme tedy najeli na trajekt, který asi o deset minut později (které jsme si zkrátili focením) vyjel. Z trajektu jsme vyjeli ve Frýdlantu a vydali se autem na Vítkův hrádek. Tak daleko jsme, ale nevystoupali, protože jsme se museli vrátit na měření. Brněnské lodě jaktkžtakž prošly (vřelé díky Kájovi, Ondrovi a Romanovi, kteří se za nás přimlouvali), dokonce i zkouškou plovatelnosti. Měřič nám podepsal přihlášky a my jsme se mohly přihlásit na letošní mistrovství ČR.

Druhý závod – MČR Vítr a Slunce – byl pro Cadety a 420 vypsán jako mistrovství České republiky. Ve čtvrtek se bohužel vůbec nic neodjelo a okolo 4. hodiny se dostavila bouřka, proto rozhodčí k ápéčku přidaly i áčko a my se vůbec nevydali na vodu. V pátek to probíhalo obdobně – žádný vítr, bouřky, přesto ale rozhodčí okolo 7. hodiny ještě zamýšleli poslat nás na vodu. Nepovedlo se. V sobotu ráno byly rozhodčí celkem zoufalí, ale naštěstí se k poledni rozfoukalo a my se konečně vydali na vodu. Odjelo se 5 regulérních rozjížděk, za větru, který postupně sílil. David si bohužel užil jen jednu, poté mu spadl stěžeň. Přesto ale neskončil poslední a to se cení! V neděli opět nefoukalo, bylo vedro a tak to ve 12 hodin odpískaly, bylo vyhlášení a jelo se domů.

Blanka Maršálková

výsledková listina Cadet Král Šumavy 2012
výsledková listina Cadet MČR Vítr a slunce 2012