5. – 6. 5. 2012, Brněnská přehrada
Byl to víkend ve znamení závodního jachtingu na Brněnské přehradě. Osobně jsem se tohoto závodu nemohl dočkat. Již jsem byl v Poděbradech jako kosatník, ale na letošní závodní kormidelní premiéru jsem si musel počkat do Brna. A náležitě se těšil. Po svědomité zimní taktické přípravě a několika tvrdých trénincích jsem byl zvědavý na naše výsledky.
Na sobotu nám moji výborní kamarádi windfinder a windguru slibovali pěkných 6 m/s v nárazech až 8 m/s, což se také stalo. A sluníčko.
Na startu se sjelo 10 fireballů a za sobotu jsme zvládli odkroužit 8 rozjížděk. Tento den mohu shrnout jedním slovem: SPOKOJENOST. Zúročili jsme tréninky a některé pasáže se nám opravdu dařily. Ovšem asi jsme museli navázat na minulý rok, kdy jsme byli jednoznačně první v počtu koupelí, a ani v tomto závodě jsme nezůstali sušší. Jo hoši, kdo se nekoupe – jezdí pod své možnosti 🙂 Takže na raumové bójce, kde jsme byli na krásném 4. místě jsme se s poryvem položili, dokonale zamotali a písmenka psali.
Na příště si dáme stejný úkol z loňska: bez koupání. A přidáme druhý: jezdit dál od našich sparingpartnerů Romana a Hanky. Máme je rádi, naše dva firebally se krásně vejdou vedle sebe do loděnice, na břehu, nad sebe do vozíku, ale na vodě je pro ně místa málo. Začalo to vytlačením ze startovní čáry (ano, normálně jsem vyměknul a necpal se), následovalo zamotání otěží lodi jedna do kormidla lodi dvě (je to tak složité na popis a tak nepravděpodobná situace, že jí zde snad i vynechám) a skončilo tím, že mi sestřelili ráhnem do vody kosáka, na kterého jsem musel uprostřed stoupačky čekat, než doplave. Ale pořád je máme rádi. I kosák Kája 🙂
Neděli windfinder ani windguru moc nezvládl a nefouklo nic.
Na závěr bych rád poděkoval organizátorům, záchranářům VZS ČČK Brno a rozhodčím, za perfektní práci. Dobře postavená trať, rychlé rozjížďky bez zbytečných pauz a opravdu příjemně působící závod.
Už teď se nemůžu dočkat dalšího závodu a snad i vzestupné formy.
Hoj
Ondra
Přílohy a odkazy:
