4. – 5. 6. 2011 Nechranice

Na Nechranice se opět sjelo pěkné číslo 31 fireballů, kde 4,5 posádek bylo až z dalekého Brna. Z počátku jsme se na vodní plochu a především kemp museli aklimatizovat. Karavany napojeny na zahradní domky, před kterým byli sádroví trpaslíci a umělé skalky, byly pro nás z jihu Moravy něčím nevídaným, stejně tak jako domorodci v těchto příbytcích. Shodli jsme se, že musíme toto přehlédnout a koncentrovat se na výkon.


V úterý a ve středu, kdy jsem doma sledoval vývoj počasí a větrnou předpověď, jsem se nemohl závodů dočkat. Předpověď slibovala na sobotu 5 metrů, v poryvech 7 a na neděli 6 metrů a v poryvech 8. Nicméně ve čtvrtek a pátek již vše bylo jinak a i sobotní realita byla hořkým zklamáním. První rozjížďka byla plánována na 10:00, ale byla odstartována až po 12. hodině. Vítr byl značně proměnlivý. Chvílemi byl kosatník celý na hrazdě a bylo nutné povolovat hlavní plachtu a občas loď skoro nejela. Starty se nám docela dařily, ovšem na stoupačkách byl problém. Nebyli jsme schopni vychytávat změny až k horní bójce. V jedné rozjížďce jsme zvolili dobré křídlo a mířili k návětrné bójce v polovině startovního pole. Naneštěstí při přibližování se k bóji jsme se dostali do nepochopitelného víru, kde jsme naprosto ztratili rychlost a nemohli nastoupat ani metr. Pár lodí v těsné blízkosti se do větruprázdna dostali s námi ale všichni ostatní, jak z návětří, tak ze závětří nás předjížděli. Sílu nám dal hned za bójí báječný poryv, s kterým jsme ve skluzu jeli první část raumu. Tato větrná chvíle nás nabila energií a nadšením po nezdařilé stoupačce. Nicméně závětrné bóje byly tragické, což se projevilo i na výsledcích. Za zmínku ještě stojí úsměvná chvíle, kdy po závětrné značce přifouklo, kosatník vyběhl na hrazdu, když se mi vysekla otěž hlavní plachty. Kosatník šel pod vodu a pár metrů se táhl za lodí, poté odpadl. Elegantně jsem odréčkoval, Kája (kosatník) uplaval pár metrů a s dalším réčkem elegantně naskočil zpět na palubu s minimální závodní ztrátou.

V sobotu byly odjety 3 rozjížďky, kde se brněnským posádkám příliš nedařilo. Vašek Huk s Jirkou, kteří jezdili okolo 13. místa byli celkově ve výsledkové listině až na 18. místě. A všichni jsme byli pěkně opálení.

V neděli se jely 4 rozjížďky, po kterých jsme byli spíše dopálení. Větru po sobotě ještě ubylo a změn a stočení naopak přibylo, což závodní pole trhalo na mnoho závodních skupin daleko od sebe. V některých rozjížďkách jely některé brněnské posádky na břeh po diskvalifikaci na Black Flag. Nám se poměrně zadařilo ve druhé rozjížďce, nicméně jsme nezvládli poslední část. Oproti sobotě jsme zlepšili závětrné značky a spinakry, ale o startech a stoupačkách se nebudu vůbec zmiňovat. Absolutní tečkou byla poslední rozjížďka, kde jsem naprosto nezvládl taktiku stoupačky a na návětrnou bóji jsme se dostali s velkou ztrátou. Poslední hřebíček do rakve byl raum. Stáli jsme na místě, splasklý spinakr a koukali, jak všechny ostatní lodě po raumové značce dostihl poryv a jedou ve skluzu směrem daleko od nás.

Pocity neucelenosti a vrtkavosti rozjížděk, výkonů a výsledků sdílelo s námi mnoho dalších posádek, ale jak se říká: „Každý den není posvícení“.
Každopádně si přesně uvědomuju chyby a špatné taktické rozhodnutí, kterých se příště budu vyvarovat velkým obloukem a už se nemůžu dočkat dalších závodů a dalších možností zabojovat a zabodovat. Snad i vítr bude na naší straně.

Přílohy a odkazy: