Čtyřistadvacítky na Žermanicích a Oravě 23.7.-1.8.2010


Výše vidíte tři tečky. Ty tečky by dost možná stačily pro zachycení smíšených pocitů z uplynulého týdne ale pro ty, kdo tam nebyli, a koneckonců i pro ty, kdo tam byli,
nemohu než přiznat že se mi to i přes veškeré nepřízně počasí přeci jenom nakonec líbilo.

Tak teda ŽERMANKY: Začali jsme třídenním závodem, kdy nám nepřálo počasí a hlavně komise která zcela v rozporu s původním plánem změnila pořadí startů a tak se polské posádky — jež nejednou dostaly již na startu víc jak 2minutový náskok — dostaly na pozice, kde podle všeobecného názoru neměly co dělat. Proto a i z dalších důvodů skončila nejlepší brněnská loď až na třetím místě (nicméně oproti Slovensku pořád procházka růžovým sadem)

Po závodě následovalo krátké soustředění spolu s posádkami z dalších klubů, jeho hlavním trenéram se k naší radosti stal Pavel Božkov Macháček Bobek, který nasadil nemilosrdný režim běhů na dlouhé tratě, posilování, ježdění a vyčerpávajících večerních her. Důraz byl kladen jednoznačně na starty a manévry, kterých jsme si užili opravdu požehnaně a tak Pavlovi nepochybně patří náš obrovský dík!

Po přesunu na ORAVU se mnozí z nás poprvé setkali s kulturními prvky východní Evropy. Celý kemp měl k dispozici jednu občas i fungující zásuvku, čtyři studené sprchy, tři pisoáry a několik záchodů, které když jste měli štěstí, tak splachovaly nebo poskytovaly toaletní papír. V baru při slovech platební karta začala barmanka hledat slovník a několika z nás se podařilo vyměnit drobné cetky a lesklé kousky plastu za ženy, kusy nábytku či dobytek. Ale mají euro 🙂 🙂

Co se týče závodu tak pořadatelům počasí opravdu nepřálo a tak byly rozjíždky uplácány v dosti nelidských podmínkách, což se projevilo jak na naší morálce, tak na výsledcích (raději neprezentuji, stydím se). Obecně platilo pravidlo, že je na to třeba jít od lesa a tak loď která ihned po startu dojela co nejblíže k lesu byla první na bójce (pokud cestou nepotkala zatopený strom, ostrov, nebo rybářský vlasec).

Nezbývá než dodat že jachting je občas i o nervech a že se nám tato cenná zkušenost jistě všem bude v životě hodit.

….a abych nezapoměl, tak já znám jeden takovej fór: Vyleze veverka na strom…

Šimon Seidl